Pavel Brückner a Martin Zastko skutečně bavili diváky před pražským Paladiem. Nedalo by nám, kdybychom se podělili o krátký sestřih z jejich workshopu. Na prvním sice vařili, na druhém cvrčky pustili na svobodu. Líbí se vám to? Sdílejte!!!
Taky patříte mezi lidi, co jsou skálopevně přesvědčeni, že hmyz do polévky či hlavního jídla nepatří? Možná vás překvapíme, ale nejnovějším trendem českých večírků a speciálních festivalů jsou právě jídla z hmyzu. To potvrdili i návštěvníci food festivalu Jakože, cože?!, kteří Brouka na talíři zvolili nejlepším stánkem festivalu.
Exotické chutě hmyzu vítězí!
Už jste někdy ochutnali padangskou housenku? V Západní Sumatře platí kombinace restovaných cvrčků a bulguru navoněného kurkumou a prošpikovaného říznou chilli papričkou za velmi oblíbenou specialitu. Pokrm je posazen na salátové lůžko zakápnuté ostrou mangovou omáčkou s vyváženými kousky ovoce a vše je jen tak kořeněné a ostré, aby byla stále zachována chuť hmyzu. Roztodivné festivalové menu letos nabízel na Jakože, cože?! festivalu Brouk na talíři ve svém stánku, kde jste mohli mimo jiné ochutnat i housenky, cvrčky a štíra.
Jsme jediní, kdo si v restauraci hmyz neobjedná
Hmyz se u nás zřejmě těší velké oblibě a patří do jídelníčku téměř všech zemí a pro to je velkým překvapením, že výjimkou je pouze Evropské Unie. Právě v EU hmyz nenajdeme v kategorii potravin, tudíž se správně nemůže zpracovávat a podávat k jídlu. Nicméně, existují projekty, které se zabývají osvětou v této oblasti a formou degustací a popularizace tento gastronomický zážitek nabízí.
Tajemství hmyzu
Objevit staré hmyzí recepty a vědecky podložené výživové studie bylo pro Martina Zastko, jednoho z největších českých hmyzích odborníků a nutričních specialistů, jako najít poklad. Martin dodává: „Tradiční živočišnou stranu hmyz převyšuje téměř ve všech výživových hodnotách, neobsahuje cholesterol a nasycené mastné kyseliny. Navíc, jeho nestravitelné složky pomáhají tělu, stejně jako například vláknina.“ Chuťově se neliší od tradiční stravy. Příbuznost najdeme v oříšcích, citrusech, kořeněném masu. Evropanům asi nejvíce vadí pocit, že by si vložili do úst něco, čeho se štítí třeba i dotknout rukou.
A které druhy hmyzu nejvíc chutnají Čechům?
„Největší zájem je zejména o jídla z larev potemníků, smažených cvrčků a sarančat. Na hmyz, jakými je například šváb nebo štír, se lidé rádi koukají, ale do pusy jej vloží opravdu pouze labužníci a odvážlivci,“ komentuje složení degustací nutriční specialista Martin zastko. Ti, kdo si netroufají na hmyz na živo, mohou shlédnout alespoň videa nebo fotky na www.brouktnataliri.cz.
| Jaká je budoucnost hmyzu na našich talířích? |
| Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o jakousi „z nouze cnost“ chudých zemí. Opak je však pravdou. Pečená tarantule, smažený štír nebo cvrčci tvoří pevnou součást delikates i v zemích svého původu. O hmyzu se však nemluví pouze jakou o netradičním jídle. Z rostoucím počtem globální populace rostou i opodstatněné dotazy, jak se lidé na naši planetě uživí. Pravděpodobně se nevyhneme pevnému zařazení hmyzu do globálního jídelníčku. Hrst jídla ze sarančat nejenom zasytí, ale dospělý člověk v ní nalezne všechny denní výživové látky a minerály. |
