Jelikož české hmyzí farmy s kvalitním a čistým chovem nerady prodávají malé množství jedlého hmyzu za rozumný peníz, dostáváme častou otázku „jak hmyz konzervovat a uchovávat.“
Trvanlivost hmyzího jídla
S malou nadsázkou lze říci, že živý hmyz je jakási konzerva. Pokud zachováme základní životní podmínky jakými jsou bezesporu teplota (28°C), potrava a přísun vody, hmyz vydrží. Samozřejmě, s přihlédnutím na biologický cyklus vývoje. Z larvy potemníka je za pár týdnů kukla, z kukly brouk, mladý cvrček dospěje a je tvrdší a podobně.
Problém nastává, pokud máme hmyzu více. Ze zkušenosti víme, že je nejlepší kusy musí být 3 dny vyhladovělé. Své kulinářské umění tedy musíme v první řade pečlivě plánovat. V tento moment řešíme konzervaci. Hmyz bez rozkladu vydrží pouhé 3 hodiny! Po této době se může projevit rychlý rozklad a množení bakterií. Jídlo pak nemusí být chutné, ale dokonce i podráždit organizmus.
Neriskujme! Hmyz sušíme
Nejbezpečnější způsob je sušení. Mrtvý nebo dehydrovaný hmyz pokládáme na větrané místo na slunce nebo do sušičky. Se sušeným hmyzem nakládáme jako se se sušenými plody, například rajčaty. Přidáváme je do těsta nebo do jídel. Velmi oblíbenou je mouka z cvrčků. Mouku v pravém slovasmyslu nenahradí, ale svými proteiny moučný prášek vylepší jakékoli jiné jídlo.
Hmyz mrazíme
Mražení je nejpopulárnějším způsobem. Jelikož je hmyz v přepravních krabicích i s jídlem, trusem a mrtvými jedinci, je zapotřebí jej důkladně přetřídit a očistit. Mražené balíčky totiž nerozmražujeme a přímo klademe na pánev či pekáč. rozmražením se doba zpracovatelnosti diametrálně zkracuje až na desítky minut.
Hmyz nejdříve přichladíme, aby nám neskákal po kuchyni. Pečlivě, jak vidíte na videu, vybereme jednoho jedince po druhém. Zdlouhavá příprava nese své ovoce. Můžeme například vytřídit starší jedince a zbavit se nekvalitních kousků. K mražení ze zkušenosti používáme typické plastové misky s uzávěrem. Velikost dle běžné dávky.
